Pokud by volby do PS PČR vedle tradiční formy osobního odevzdání lístku ve volební místnosti také prostřednictvím internetu, hlasovalo by pravděpodobně dalších méně než 3 % oprávněných voličů, kteří se jinak voleb nejspíš nezúčastní, vyplývá to z reprezentativního výzkumu MindBridge Consulting, který mapoval připravenost populace k případnému rozšíření způsobu hlasování ve volbách.
Analýza přínosu se rozdělila. V jedné části se zaměřila právě na ty, kteří uvedli, že k posledním volbám nešli, nebo je jejich účast v nejbližších volbách do PS PČR nepravděpodobná. To představovalo n=414 osob z celkového počtu n=1200 respondentů. Z nich 73 % (n=302) deklarovalo, že by volit z nějakého důvodu stejně „nešli“, i kdyby si mohli vybrat online hlasování, zatímco 27 % (n=112) zájem vyjádřilo. To by znamenalo potenciál plných devět procentních bodů. Nicméně poté, co byla popsána procedura, která by mohla být s hlasováním online spojena (nezbytná předchozí registrace a verifikace prostřednictvím kódů nebo čtečky čipu občanského průkazu na vlastním počítači), i tento deklarovaný zájem spadl z 27 % na 8 % (n=33). To znamená, že by po přepočtu celkový dopad rozšíření možnosti o volby prostřednictvím internetu na navýšení účasti ve volbách byl přírůstek necelé tři procentní body. Takový efekt je víceméně v rámci statistické odchylky a nenabízí přesvědčivý argument pro rozšiřování způsobu volby s důrazem na zapojení většího počtu voličů.
Spíše služba pro současné voliče
Z analýzy současných voličů, tedy lidí, kteří v posledních volbách do PS PČR volili (bez ohledu na politickou stranu), nebo jsou rozhodnuti k volbám v tomto roce s vysokou pravděpodobností jít, vyplynulo, že menší část z nich by možnost volit online vybrala jako preferovanou, a to i přes uvedené administrativní kroky před samotným hlasováním. Ze „současných voličů“ by o takové možnosti uvažovalo o něco více než 6 % (rozhodně + spíše).
Pokud by tedy vedle osobní návštěvy hlasovací místnosti byla ještě možnost online hlasování, pravděpodobný vliv na rozšíření účasti ve volbách by byl minimální. Online hlasování by ve větší míře využili ti, kteří dnes již své volební právo využívají, nebo jsou s vysokou pravděpodobností rozhodnuti ho využít.
Mladší nejsou výjimkou
Muži i ženy by však novou možnost vedle té stávající akceptovali ve zhruba stejné míře (přes 80 %). Mezi pohlavími nebylo v přístupu k formě hlasování rozdílu a překvapivě se nenaplnila ani hypotéza, podle které měli být mladší respondenti této možnosti nakloněni více (statisticky nevýznamně dokonce méně). Nicméně se ukázalo, že u nejstarších respondentů ve věku nad 60 let byla podpora rozšíření hlasování o online variantu znatelně slabší.
Shoda v obavách
Akceptace online hlasování, bez ohledu na jeho využití ze strany dotázaného (přes 4/5 dotázaných), byla na druhé straně kompenzována obavami, které taková forma hlasování vzbudila. Nejčastěji respondenti vnímají riziko spojené se samotným internetovým prostředím a zabezpečením datových přenosů před možnou manipulací a falšováním výsledků (69 % – rozhodně+spíše vnímám jako riziko), obavy z hromadného napadení počítačů a tím zneužití volebního práva (46 %), nebo obavy plynoucí z nemožnosti zaručit tajné hlasování, jak je tomu při hlasování v hlasovací místnosti (33 % – rozhodně+spíše). Nejméně se respondenti obávali méně zodpovědného hlasování, pokud by mu chyběl „rituál“ osobní návštěvy hlasovací místnosti (3 %).
o výzkumu:
Co to zkusit online? – reprezentativní výzkum za populaci ČR, 18–70 let, dle pohlaví, věku, vzdělání, regionu, velikosti místa bydliště, F2F, n = 1 200, 01/2021
