Zprávy

Drahé nemovitosti jsou vládní problém

05/09/2019

Pořídit si vlastní bydlení se stává velkým problémem, pro mnohé dokonce utopií. Tyto výsledky přinesl rozsáhlý srpnový průzkum nezávislého vzdělávacího projektu Den finanční gramotnosti, který mezi tisícovkou respondentů na plně reprezentativním vzorku populace ve věku 20 až 60 let uskutečnila agentura MindBridge Consulting. Ten ukázal, že téměř polovina (47 %) dotázaných Čechů vnímá, že se dnes mladí nemohou dostat k vlastní nemovitosti. Čtvrtina české populace (27 %) považuje vlastní bydlení za utopii a 20 procent se staví k možnostem pořízení vlastního domova velmi skepticky („je to tak finančně náročný závazek na celý život, že se to ani nevyplatí“). A téměř polovina vnímá tuto nepříjemnou situaci jako problém vlády, případně ještě obcí (24 %).

Neřešitelná Praha?

Největší pesimismus vládne v Praze. Pro 64 % Pražanů jde o „utopii“ nebo „nesmyslný závazek“. Bydlet v Praze tak znamená vnímanou nejmenší šanci na vlastní bydlení, a to bez ohledu na vzdělání a příjem.
Obecně průzkum ukázal, že nejvíce pesimisticky se k možnostem pořízení svého domova staví mladí lidé, tedy ti, kterých se situace bezprostředně týká. Podobně však zasahuje i generaci jejich rodičů, kterých se problém dotýká zprostředkovaně právě přes děti. Pocit, že jde o utopii a získání vlastního bydlení je mimo možnosti mladých lidí, ubývá s rostoucím stupněm dosaženého vzdělání. Je to logické, jedná se o populaci s vyššími průměrnými příjmy, sami tak dokáží financovat větší část případného bydlení, proto i jejich pocit, že to je nemožné, není tak frekventovaný.

Nejlepší je vlastní, ale…

Češi si přitom bydlení ve svém přejí, o to větší je pak jejich frustrace z toho, že na něj nedosáhnou. Tři čtvrtiny dotázaných vidí bydlení „ve vlastním“ jako jednoznačnou výhodu a dalších 13 % jako velkou výhodu. Míra tohoto přesvědčení je částečně závislá na vzdělání. Zatímco lidé se základním vzděláním mají součet na úrovni 85 %, u vysokoškoláků je to o 10 procentních bodů více.

Třetina Čechů v nájmu

Realita je taková, že ve vlastním nebo družstevním bydlení žijí dvě třetiny dotázaných, třetina pak v pronajatém. Nejčastěji ve vlastním žije střední generace ve věku 31 až 50 let a lidé s vyšším vzděláním, nejméně často, bez překvapení, nejmladší respondenti ve věku 20 až 30 let.

  • graf 1 – struktura bydlení

Chudší v nájmu zaplatí více, a ještě více chudnou

V nájmech žijí lidé s nižším průměrným příjmem. Jejich příjmy jsou tak zatěžovány v průměru vyšším podílem výdajů na bydlení, než je tomu u vlastníků nemovitosti. Náklady spojené s bydlením představují u vlastníků 27 % příjmů domácnosti, zatímco v nájmu pak 37 % (u soukromníka) nebo 31 % ve státním/obecním. „Podle pravidel finanční gramotnosti by ideální podíl výdajů na bydlení měl činit 30 % příjmu,“ doporučuje Vladimír Weiss, finanční poradce Partners a lektor projektu Den finanční gramotnosti.
Průzkum také ukázal, že nejen podíl výdajů za bydlení je vyšší u domácností s nižším příjmem, ale i nominálně vydávají dotázaní respondenti v pronájmu za bydlení v průměru téměř o 1 800 korun měsíčně víc, což za 25 let představuje rozdíl v současných cenách více než půl milionu korun.

Nůžky se rozevírají: Ceny rostou rychleji než příjmy

Příčinu neutěšené situace bydlení pro mladé vidí 83 % Čechů zejména v nesmyslně rostoucích cenách nemovitostí, kdy je tempo jejich růstu výrazně rychlejší než tempo růstu mezd v ČR. Lidé se shodují v obavách, že za chvíli si tak bude moci dovolit vlastní bydlení jen úzká skupina lidí.

A 67 % lidí viní také banky. Vadí jim, že nechtějí půjčovat celou částku ceny nemovitostí a podezírají je, že jim jde jen o vysoké zisky. „Jde o určitý paradox, protože banky ve druhém pololetí snížily úrokové sazby a snaží se, aby byly hypotéky pro lidi opět dostupnější,“ konstatuje Vladimír Weiss. Teprve na třetím místě je příčinou nedostatek vhodných nemovitostí.

  • graf 2 – co ovlivňuje současný stav

Chceme bezúročné půjčky, 100% hypotéky, zestátnění
Jak bylo uvedeno, téměř polovina (46 %) dotázaných vnímá nedostatek bytů jako problém, který by měla řešit už vláda a čtvrtina (24 %) vidí kompetenci k řešení na místní úrovni, v obci. Tito lidé pak uvádějí jako nejfrekventovanější způsob řešení (49 %) kompenzaci rychle rostoucích cen nemovitosti bezúročnými půjčkami garantovaných státem, asi 44 % si přeje jiný regulační státní krok, a to zastropovat ceny nemovitostí. Přibližně 42 % navrhuje návrat ke 100% hypotékám. Zajímavé je, že každý desátý Čech, který považuje situaci za hodnou řešení ze strany vlády ČR nebo samospráv, mezi třemi nejvhodnějšími řešeními jmenoval rovnou zestátnění bytů.

Vlastní zodpovědnost za pořízení vlastního bydlení (každý by si měl řešit sám) vnímá necelá třetina Čechů (31 %). S tímto názorem více souhlasí lidé s vyššími příjmy a vyšším vzděláním, tedy lidé, kteří mají k jeho naplnění ekonomicky blíže.

  • graf 3 – jak z toho ven

Rodiče jako záchrana pro děti

Půlka vlastních nemovitostí je nebo byla financována hypotékou. Většina prostředků, které nepokryl při nákupu nemovitosti hypoteční úvěr, byla tvořena vlastními úsporami z předchozích období, resp. z vlastních prostředků (58 %). Zdroje rodičů pak pokryly necelou pětinu takových potřeb. „Jde o poměrně časté řešení situace, kdy rodiče pomáhají svým dětem s pořízením vlastního domova. Buď jim část peněz půjčí, nebo jim pomohou tím, že dají bance jako zástavu svou nemovitost,“ popisuje Vladimír Weiss.

reprezentativní výzkum za populaci ČR, 20–60 let, dle pohlaví, věku, vzdělání, regionu, velikosti místa bydliště, CAWI, n=1.000, 2.-8. srpna 2019

Připraveno ve spolupráci s Partners Financial Services, a.s.

Ladislav Klika
Managing Partner, MindBridge Consulting a.s.